I´m not your housekeeper (Johnlock...)

Wohooo... Má první veřejná yaoi povídka... Jsem nucena +18... (napsala 14letá autorka hm hm)... Ale kdo to dodržuje? Myachac hachá.... Pár... Jasně... Ale nenapsala jsem to? Jo! Napsala! Johnlock... S nima hodlám toho psát více... Asi jim založím štítek... A pak i dalším... Kdo ví... :D
PS: Pište názory a vše co máte na srdci... Bez toho se asi těžko pohnu někam dál, když nebudu znát váš názor.. :DDDD
Silně a uraženě jsem zabouchl za sebou dveře, aby to Sherlock slyšel. "Děje se něco?" Upřel na mě nechápaví, posměšný pohled, jako by to nevěděl... Nehodlal jsem s ním hrát tuhle hru. Ne, když jsem naštvaný.
"Tys mě zdrogoval!" Zařval jsem na něj naštvaně.
"Tak promiň.. Ale fantasii máš překrásnou...." Pronesl, jako by vlastně nic neudělal a natáhl po mě ruku.
"To je neuvěřitelný!" Vyhnul jsem se jí. "Já se opravdu bál, že tam je...! Dnes na tebe nemám náladu... Jdu spát. Dobrou noc.." Odešel jsem do svého pokoje, oblékl si pižamo a ulehl do postele.

Probudilo mě, až když někdo pevně uchopil můj penis. Vyjekl jsem. Sherlock se vkradl do mé postele. Zase!
"Vzbudíš Mrs Hudson" pošeptal mi do ucha svým otravný tónem "Já mám vždy pravdu", aniž by pustil mou topořící se genitálii. Začal pomalu s rukou jezdit nahoru a dolu, až byl tvrdý, jako každou noc. Kdyby to bylo jindy, otočil bych se k němu čelem, ale dnes jsem byl na něj pořád naštvaný. A navíc se mi líbilo, jak mě musel objímat, aby se dostal do místa, kam očividně chtěl.

Nejspíš to byl pozdější účinek té drogy, ale až teď mi došlo, že mám kalhoty svlečené po kolena. A jako bych to už teď nevěděl, dotkl jsem se rukou Sherlockova nahého pozadí. Vždycky měl pěkně tvarovaný zadek. Ale dnes mi přišel ohromě sexy. A to jsem ho ani neviděl. Vlastně jsem z jeho úžasného akorát vypracovaného těla a nadpozemsky nádherného obličeje neviděl nic. A přesto jsem mohl před očima v té černočerné tmě vidět jeho úšklebek. A stále nepřestával stoupat a klesat s rukou, až jsem nakonec to nevydržel a propukl v explozi.

"Promiň" omluvil jsem se mu se slzama v očích. Otočil jsem se k němu, nevšímal si, že je nahý a pevně ho objal. On mi ho opětoval. Přiznávám, brečel jsem jako malá holka. Vzdal jsem se. A i když to byl krásný pocit, byl jsem na sebe naštvaný, že jsem se mu omluvil já, i když by mělo on! Navíc, že jsem se vzdal tak snadno.

Po chvíli, jsem se rozhodl udělat něco s tlakem na mé noze. Sklonil jsem se k ní, abych měl přístup pusou a začal jsem ho pomalu olizovat. Byl pevný. A velký. Nebylo to vůbec snadné. Nikdy bych se neodvážil tuto dvaceticentimetrovou kládu vložit do úst. Pochybuju, že by se mi tam i vešla, ale byl jsem pevně rozhodnut, že dnes to zjistím. a tak jsem pomalu přestal olizovat žalud a začal jsem si ho vsouvat do úst. Sherlock naštěstí předpovídal, že mi bude zavazet postel, tak si klekl, abych to měl snadnější. Bohužel, při té příležitosti se mi vysunul z pusy. Podíval jsem se na něj a i když jsem po dlouhé době ve tmě viděl pouze jeho obrysy, věděl jsem, že se na mě dívá, jako maminka na své dítě, kterému právě vzali lízátko. Jemně mi vzal hlavu do rukou, prstama vjel do vlasů a nasměřoval mě zpět ke svému penisu. neprotestoval jsem, když začal řídit mé pohyby s hlavou. Chvílema jsem se sice dávil, ale když on neprotestoval, že občas zavadil o mé zuby....

Když jsem začal cítit, jak se něco dostává ke špičce žaludu, vzepřel jsem se a na poslední chvíli se pokusil vyndat penis z mích úst. Avšak, když jsem v ústech ucítil tu známou tekutinu, kterou tak kvůli její odpornosti a dalšímu důvodu nemám v puse rád, poznal jsem, že je pozdě. Shorlock si spokojeně vydechl, zalehl a usnul. Pravda, má sice geniální mysl a podobně, ale mohl by poznat, kdy chci od něj víc. Ale teď s ním nic nehne. Ať je moje zklamanost sebevětší. "Blbej Sherlock" pronesl jsem si pro sebe a přemýšlel nad tím, co se vlastně dnes stalo.

Ani jsem si nevšiml, že jsem usnul. Vlastně jsem to zjistil až ráno, kdy jsem vedle sebe nahmatal prázdné místo. Oblékl jsem si spodní díl pižama a vycházkovím krokem se přesunul do kuchyně. Vedle hlavy v lednici jsem si vyndal máslo a džem. K tomu jsem si nakrájel chléb a sedl si do křesla naproti žlutému, prostřílenému smajlíkovi a Sherlockovi snídající čaj a sušenky. Hádám, že byly od paní Hudsonové.

"Tak co máš dneska v plánu dělat?" Zeptal jsem se opatrně Sherlocka. Ani nevím, jestli to chci vědět.
"Nic zajímavého není. Tak nevím. Asi se půjdu projít po Londýně."
"Ach tak...." Nepřekvapilo mě to. Od té doby, kdy mu domácí zabavila pistoli se pouze prochází. A když říkám prochází, znamená to, že mě všude vleče s sebou, protože s lebkou na něj všichni zírají. Akorát nechápu, jak po včerejšku může být tak klidnej.
"Něco se stalo?" Zeptal se tím jeho nechápajícím výrazem.
"Ne vůbec nic!" Začali mi trochu docházet nervy.
"Pak nechápu tvou odpověď, protože se očividně něco děje." Pořád asi nic nepochopil.
"Ano děje Sherlocku! Nemůžeš lidi jen tak zneužít když spí a pak to ani nedokončit!" Prohlásil jsem ho s naštvaným výrazem.
"Nemůžu?" Na obličeji se mu objevil lišácký úsměv.
"Nemůžeš!"skoro jsem na něj řval. "Já nejsem nějaká uklízečka, kterou máš, jen když j potřebuješ! Já mám taky právo se rozhodnout, kdy budeme mít styk!" Pokračoval jsem umíněně.
"Nejsi?" Úsměv neupustil ani na minutu. Myslím, že si ze mě jen dělal srandu. Ale vážně mě to vytočilo.
"A kdy bys tedy chtěl mít sex?" Jeho přímočarost mě zaskočila. Odpověděl jsem tedy po pravdě.
"Teď?" Cítil jsem jak červenám.
Sherlock se jenom zasmál, ale vyhověl mi....  Bylo to drsný a dnes by mě to už neuspokojilo, ale tehdy to byl pro mě bod zlomu. Chvíle, kdy jsem se stal oficiálně Sherlockovím milence.

Po dvoudenním psaní se mi gramatika vážně opravovat nechce tak promiňte... A i ten konec je takovej střihlej... Ale není nálada....  :/ A ani inspirace....